Výlety

 

Samojedí tábor, bonitace

...

 

Sněžka

5. 9. 2014 Výšlap na nejvyšší horu ČR. U nás máme samé rovinky a tak nám Sněžka dělala docela problém - až na psy. Ti to zvládli uplně v pohodě. Ovšem nahoru se šlo dobře, horší to bylo potom dolů. Nohy už nás bolely, po cestě jsme nadávali jak se dalo :-D ale zvládli jsme to, pokořili jsme Sněžku a to je hlavní! :D Byli jsme tam jak atrakce, na každém kroku nás někdo zastavoval a hladil hafany. Nojo, v Krkonoších asi ještě žádné seveřany neviděli. Měli jsme krásné počasí, nebylo ani horko ani zima a to nám cestu zpříjemnilo. I přes to, jak dlouho jsem na Sněžku nadávala bych ji šla zdolat znovu. Bylo to super, člověk nakonec zjistí že je schopen zvládnout i to o čem si myslí, že nemůže nikdy dokázat.
 

Adršpašské skály

4. 9. 2014 Jsme vyrazili do Adršpašských skal. Už dlouho jsme tam chtěli vyrazit, ale přece jen je to od nás dost daleko, tak nebyla příležitost. Až do teď. Jeli jsme my a chovatelská stanice od Račí studánky. Sraz byl domluven někdy kolem 12. - 13. hodiny. Tak jsme si řekli že vyrazíme v 8 ráno. Všechno bylo sbaleno, nachystáno, už jen vyjet, jenomže to bych nebyla já, abych neměla nějaký problém. Když jsme nasedli do auta, samozřejmě jsem zjistila, že nemám peněženku a v mám všechny doklady. Takže začalo hledání po baráku. Nic. Dvakrát jsme vyskládali celé auto, prohrabali věci a opět nic. Už jsme měli hodinové zpoždění, proto jsme vyjeli i bez mých dokladů. Naštěstí jsme nejeli za hranice, takže se bez toho dalo obejít. Aby toho nebylo málo, tak naše drahá neomylná GPS chudinka vůbec netušila kde jsme - zhruba stejně jako jsme to netušili my. S Evkou Várovou jsme neustále volaly, ty dvě už byly dávno na místě a my se motali po neznámých končinách republiky. Tímto Evě a Hance Vávrovým děkujeme za obrovskou trpělivost. Když jsme se vymotali, nakonec jsme dorazili na místo se zhruba jedenapůlhodinovým zpožděním. Nojo, když holt v GPS nemáte vyznačeny uzávěrky....

Adršpašské skály byly opravdu nádherné, nešli jsme uplně všude, protože s hafanama se jde dost špatně po těch prudkých schodech. Ale to okolí bylo opravdu nádherné. Určitě se tam ještě vrátíme. :-) Myslím že psíci si to užili minimálně stejně jako my :-) Framík se průběžně koupal v potůčcích a  říčkách, byl náramně spokojen s ochlazením ve svěží skalní vodě. 

      

 

Novoroční procházka ratíškovských a hodonínských agiliťáků

Již tradičně jsme 1. 1. 2014 vyrazili přivítat nový rok procházkou. Nejdříve jsme mysleli, že projdem jenom okolí Ratíškovic, ale nakonec jsme se dohodli, že přijedeme do Hodonína ke cvičáku a vyrazíme společně. Já jsem šla jenom s Bertem, protože nás čekala výstava a riskovat, že se Framovi opět rozjede panostitida se mi vážně nechtělo. Šli jsme lesem a všude bylo bahno a sem tam i nějaká ta bažina se objevila, takže pejskové si užívali bahenní lázně. Jak se říká, jak na Nový rok tak po celý rok - doufám že takový super pocit z vycházek a radost ze společnosti našich čtyřnohých miláčků nám zůstane napořád. :-)
 
 

 

 

Výšlap na Velkou javořinu

28. 12. 2013 jsme se na zakončení roku vydali na procházku k vysílači na Velké javořině. Ušli jsme asi 12 km, počasí nám noc nepřálo - bylo mlhavo, vítr a celkem chladno, nicméně nepršelo a tak to nebylo tak hrozné. Těšili jsme se na vrchol kopce a na krásnou krajinu kolem, kterou nám bohužel zakryla hustá mlha, že jsem byli rádi, že vidíme na krok. Společnost asi 12 samojedů byla vážně středem pozornosti pokaždé, když jsme minuli ostatní turisty. Výlet spolu s chs. Od račí studánky a Carpathian White Smile  plus ještě pár super lidí byl parádní a myslím, že jsme si to všichni užili i přes nepříznivé počasí, které našim samojedům vyhovovalo přece jen více než nám. :-)
 
   
 
 
 

Návštěva hodonínského útulku pro psy

17. 12. 2013 jsme jako agility klub Lucky dogs Ratíškovice jeli udělat Vánoce i pejskům v útulku. Přivezli jsme jim spoustu sladkostí, granulek a potřebných věcí i finanční příspěvěk. Pejsky jsme vzali na procházku, museli jsme jít 3x protože nás bylo málo, ale byl to úžasný zážitek a nás hřeje u srdíčka, že jsme alespoň na jeden den pomohli pejskům prožít život mimo mříže. 
 
Lara                                                                               Bertík